Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně reálně klesla o 3, 6 procenta. Bez započtení inflace se zvýšila o 7, 2 procenta na 37 929 korun. Reálně se mzda snížila kvůli rostoucí inflaci 94 procentům ze všech zaměstnanců, oznámil Český statistický úřad. Podle analytiků byl reálný pokles nejvýraznější za víc než 20 let, od druhého čtvrtletí 1998. Silný nárůst spotřebitelských cen bude tlačit reálnou mzdu v české ekonomice k poklesu i v dalších čtvrtletích, odhadují ekonomové. Tržby v maloobchodě v dubnu meziročně stouply o 6, 2 procenta, o měsíc dříve rostly podle revidovaných údajů o 5, 7 procenta. Kliknutím zvětšíte 6 fotografií v galerii › Ilustrační foto | Foto: DENÍK/Jan Škvára Spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí meziročně stouply o 11, 2 procenta, k reálnému nárůstu tak nepomohlo ani zvýšení průměrné hrubé mzdy proti prvním třem měsícům loňska o 2533 korun. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů vzrostla o dvě procenta, uvedli statistici.
Právě zdravotním sestrám a učitelům kromě vysokoškolských ale mediánové mzdy vzrostly v předchozích dvou covidových letech 2020 a 2021 nejvýrazněji. Snížil se tak rozdíl ve výdělcích podle pohlaví, protože jde o hodně feminizovaná zaměstnání, uvedl dnes ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Maloobchodní tržby v dubnu meziročně stouply o 6, 2 pct, pomohl prodej oděvů K nárůstu tržeb pomohly zejména vyšší prodeje oděvů a obuvi, proti loňskému dubnu si však polepšily prodejny všech druhů zboží. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly maloobchodní tržby o 0, 1 procenta vyšší. "Maloobchodní tržby se v dubnu meziročně zvýšily ve všech sortimentních skupinách prodejen. Výrazněji rostly tržby v prodejnách s nepotravinářským zbožím, které byly loni zavřené v důsledku pandemie koronaviru, " uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Doplnila, že nejvíce narostly tržby prodejnám s oděvy a obuví a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci, nicméně úrovně roku 2019 nedosáhly.
Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024, " podotkl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nejméně rostly mzdy ve veřejné správě Ekonomové předpokládají, že očekávaný pokračující pokles průměrné reálné mzdy se začne negativně projevovat na spotřebě domácností a na výkonu ekonomiky jako celku. Může to vést k hospodářské recesi, varoval Marek. Z oborů v prvním čtvrtletí vzrostla průměrná mzda nejvíc v peněžnictví a pojišťovnictví, bylo to o 15, 9 procenta. Zaměstnanci na trhu nemovitostí brali meziročně o 13, 9 procenta víc a v ubytování, stravování a pohostinství si nominálně polepšili o 11, 2 procenta. Naopak ve veřejné správě či obraně rostly mzdy nejméně, jen o 1, 9 procenta. Kvůli inflaci zdražují i prostitutky. Slevy žádají hlavně movití zákazníci To se promítá i do reálných výdělků. Kvůli vysoké inflaci si polepšilo pouze asi 115 tisíc ze všech zaměstnanců, tedy asi tři procenta, a to právě v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí.
Analytici: Za růstem maloobchodních tržeb může být obava ze zdražování Za dubnovým růstem tržeb v maloobchodu může být podle analytiků obava lidí z dalšího zdražování. Spotřebitelé ale už mnohdy sahají do úspor z dob epidemie koronaviru, lze tedy čekat, že maloobchod se v následujících měsících kvůli rostoucí inflaci poklesu tržeb nevyhne. Vyplynulo to z vyjádření analytiků pro ČTK. Tržby v maloobchodě podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v dubnu meziročně stouply o 6, 2 procenta, o měsíc dříve rostly podle revidovaných údajů o 5, 7 procenta. K nárůstu tržeb pomohly zejména vyšší prodeje oděvů a obuvi, proti loňskému dubnu si však polepšily prodejny všech druhů zboží. Meziměsíčně byly maloobchodní tržby o 0, 1 procenta vyšší. Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour soudí, že za růstem tržeb byla chuť domácností utrácet, nebo obava z dalšího zdražování. V dalších měsících podle něj ale útraty domácností negativně ovlivní snižování reálných mezd vinou vysoké inflace a vysoké úrokové sazby zdražující úvěry.
Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024, " podotkl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Ekonomové předpokládají, že očekávaný pokračující pokles průměrné reálné mzdy se začne negativně projevovat na spotřebě domácností a na výkonu ekonomiky jako celku. Může to vést k hospodářské recesi, varoval Marek. Z oborů v prvním čtvrtletí vzrostla průměrná mzda nejvíc v peněžnictví a pojišťovnictví, bylo to o 15, 9 procenta. Zaměstnanci na trhu nemovitostí brali meziročně o 13, 9 procenta víc a v ubytování, stravování a pohostinství si nominálně polepšili o 11, 2 procenta. Naopak ve veřejné správě či obraně rostly mzdy nejméně, jen o 1, 9 procenta. To se promítá i do reálných výdělků. Kvůli vysoké inflaci si polepšilo pouze asi 115. 000 ze všech zaměstnanců, tedy asi tři procenta, a to právě v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8, 4 procenta, ve zdravotnictví o 7, 6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.
Prodejny s oděvy a obuví meziročně utržily o 121, 3 procenta více a prodejny sportovního vybavení o 17 procenta více. Zhruba o 15 procent se zvýšily tržby obchodníků s domácími potřebami, s počítači a kosmetickými a toaletními výrobky, zdravotnické prodejny měly tržby proti loňskému dubnu o osm procenta vyšší. Vyšší tržby vykázaly i specializované potraviny, o devět procent. Vedle toho e-shopy si v tržbách meziročně opět pohoršily, tentokrát o 14, 2 procenta. Důvodem byla vysoká srovnávací základna z loňského roku, kdy protiepidemická opatření omezila prodej v kamenných obchodech, což přimělo zákazníky nakupovat více prostřednictvím internetu. "Při srovnání se situací před pandemií, s rokem 2019, se však internetovým obchodům tržby výrazně zvýšily, " uvedla ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly meziročně o 6, 3 procenta a meziměsíčně o 0, 3 procenta. Lidé méně utratili jak za koupi aut včetně náhradních dílů, tak i za opravy.
Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8, 4 procenta, ve zdravotnictví o 7, 6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent. Právě zdravotním sestrám a učitelům kromě vysokoškolských ale mediánové mzdy vzrostly v předchozích dvou covidových letech 2020 a 2021 nejvýrazněji. Snížil se tak rozdíl ve výdělcích podle pohlaví, protože jde o hodně feminizovaná zaměstnání, uvedl dnes ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Nahrávám data grafu... Zvolit typ dat: Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ