Sovětských vojáků v této prvé mimořádně závažné bitvě padlo jeden milion 100 tisíc. Historici shodně uvádějí, že vítězství v této bitvě bylo rozhodující pro osvobozování nejen SSSR, ale celé Evropy. Následovalo velmi významné vítězství sovětské armády v tankové bitvě u Kurska, které dovršilo obrat v průběhu druhé světové války. Od tohoto vítězství pokračovala sovětská armáda již jenom v útočných operací až do Berlína, který se po tvrdých bojích 2. května 1945 vzdal. Podle posledních údajů zemřelo téměř 27 milionů občanů tehdejšího Sovětského svazu na frontách, v německém zajetí, následkem bombardování, v ghettech a pecích nacistických lágrů smrti. Z 27 milionů zemřelých odpočívá v hrobech od Stalingradu a Moskvy po Berlín a Prahu 8, 5 milionu vojáků, mužů, kteří scházeli při obnově země. Jako spáleniště ji hodnotil i americký prezident Eisenhower, když letěl po skončení války do Moskvy. Nezapomínejme, že při osvobozování Československa padlo 144 000 sovětských vojáků, jejichž hroby jsou němými svědky.
zemětřesení 2017 Zdroj: Wikimedia Commons Názorná mapka všech zemětřesení roku 2017 - bylo jich zaznamenáno téměř 13 000 Wikimedia Commons Nenápadná zemětřesení Proč je tedy dosud odborníci ignorovali? Geologové se dosud domnívali, že tyto zlomy jsou neaktivní, že v nich už nikdy k žádnému pohybu nedojde. Jenže 8. listopadu 1983 zasáhlo belgický Lutych mohutné zemětřesení o síle 4, 9 stupně Richterovy škály. Došlo k němu uprostřed noci a všechny zaskočilo. Popraskaly rozvody vody a plynu, nízkopodlažní cihlové budovy se zřítily. Město bylo naprosto ochromené. Zemětřesení napáchalo škody za 200 milionů dolarů, dva lidé zahynuli. Vše ale vypadalo jako izolovaná událost. O devět let později, 13. dubna 1992 po půlnoci, zasáhlo nizozemské město Roermond zemětřesení tak silné, že ho nebylo možné ignorovat. Mělo sílu 5, 8 stupně na Richterově škále a rázovou vlnu pocítili až lidé v Británii. Vědci začali tušit, že se děje něco podivného. Vznikl nový obor paleoseismologie, který začal studovat zemětřesení v minulosti.
Podezřelé Porýní a Francouzské středohoří Díky němu se stalo hlavním zdrojem obav Porýní. Vědci zjistili, že tamní velké město Kolín nad Rýnem, kdysi středisko římských provincií, zasáhlo kolem roku 800 několik, přibližně osm zemětřesení. Reagovala na to i tamní slavná katedrála svatého Petra (Kolínský dóm), která se začala stavět v 9. století (původně Starý dóm) a má mimořádně mohutné základy. "Víme o 400 kilometrech aktivních zlomů pod touto oblastí. Ta je vlastně rozdělena do několika bloků, které se pohybují ve vztahu k ostatním, a v uplynulých 25–30 milionech letech její centrální část poklesla o více než kilometr, " vysvětluje důvody obav německý geofyzik Klaus-G. Hinzen. Francouzské středohoří Francouzské středohoří je potenciálním místem dalšího zemětřesení "Podezřelou" je i oblast Francouzského středohoří, která je také doslova protkaná zlomy. Středisko oblasti, město Clermont-Ferrand, leží v kotlině na rozlehlé rovinaté pláni. Poblíž se ale nachází náhorní plošina posetá sopkami.
Je jich tu více než 100 a poslední z nich vybuchla před pouhými 3000 lety – z geologického hlediska jde o mrknutí oka. Sopky se obvykle nacházejí na okrajích tektonických desek, to ale není tento případ. Místní sopky jsou důkazem pohybů, k nimž zde v posledních 150 000 letech čas od času docházelo. Pravidelné řady sopek zde vznikly na zlomech, které se odsud táhnou na sever i na jih a umožňují magmatu pronikat trhlinami na povrch. Kdy se tak znovu stane, ale vědci netuší. K nejsilnějšímu historicky známému zemětřesení v Evropě došlo 18. října 1356 ve švýcarské Basileji. Zemětřesení o síle 6, 9 stupně město zcela zničilo, otřesy byly cítit až v Praze. I Česko má své zlomy Nejsilnější v Česku zaznamenané zemětřesení mělo podle Richterovy stupnice magnitudo 4, 8 až 5, 0. Došlo k němu 14. října 2008 u Nového Kostela na Kraslicku, které leží na mariánskolázeňském zlomu. K otřesům zde dochází pravidelně, a to obvykle v zemětřesných rojích. Podobně aktivní je i Hronovsko ležící na hronovsko-poříčském zlomu ve východních Čechách.
Tornado pojme dvě osoby (pilota a operátora zbraňových systémů) a specifické je měnitelnou geometrií křídel. Němci mají ve výzbroji zařazeny dvě verze tohoto letounu. Prvním z nich je ECR (Electronic Combat/ Reconnaissance) určená k elektronickému boji a průzkumu. Tato verze byla vyvinuta především k misím typu SEAD (Suppression of Enemy Air Defenses), tedy potlačení nepřátelské vzdušné ochrany) a účelům bezpečného průzkumu. Foto: Tornado nad Nevadskou pouští / Wikipedia Druhou verzí letounu Tornado zařazeném v německém letectvu je IDS (interdictor/strike) určená k útokům na pozemní cíle. Zajímavé však je, že rozdíly mezi oběma verzemi se postupně smazávají. Cílem je totiž zjednodušit probíhající modernizace a v případě konfliktu mít možnost určit u většího množství letounů účel, na který budou nasazeny. Smutnou zprávou pro Tornada je však plánovaná redukce jejich počtů. V současné době má Luftwaffe k dispozici 32 letounů verze ECR a 145 letounů IDS. Do budoucna se však již počítám pouze s celkem 85 letouny, takže 92 (více než polovina) má být vyřazena v rámci úsporných opatření a převedena do rezerv na náhradní díly.