Každý Den Odvahu

olejové-barvy-na-plátno Sunday, 7 August 2022

Program ART Autor/Zdroj: / Popis / Obsah / Info k filmu Každý den odvahu První celovečerní hraný film E. Schorma podle námětu a scénáře A. Máši se po osobních výhradách prezidenta Novotného dostal do kin až s ročním zpožděním. Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, zaujme nesporně hloubkou své výpovědi a nelítostným zobrazením doby. V kontextu domácí tvorby patří k nejzávažnějším dílům. - Dělník Jarda Lukáš pracuje ve strojírenském závodě v západočeském městě. Jako jeden z prvních mládežnických úderníků se brzy stal i stranickým funkcionářem, s přesvědčením hájícím politiku KSČ. Nyní po odhalení chyb z období kultu osobnosti se nemůže vyrovnat se změnou situace. Jeho pochybnosti se promítají do vztahu k vitální milence, aranžérce Věře. Jejich soužití je narušováno i tím, že se vlastně nemají kde scházet. Věra bydlí v podnájmu u staré bytné, věčně se hašteřící se senilním bratrem, Jarda v malém bytě svých rodičů, odkud ho vypuzuje provdaná sestra s dítětem.

  1. DVD Film ~ Každý den odvahu ~ J. Abrhám, V. Brodský, J. Brejchová, J. Kačer
  2. Každý den odvahu - Evald Schorm, DVD obal, český jazyk | Filmy na Martinus.cz

DVD Film ~ Každý den odvahu ~ J. Abrhám, V. Brodský, J. Brejchová, J. Kačer

Nazdar kamarádi! Právě jsem se vrátil z hradu. Zloději tam vyřvávali: Nepokradu! A dali mi dobrou radu: Zazpívej si s náma, kámo, a všechno půjde samo - prý. Asi jsem tupý - radši budu dutý. Dutý, ale free. V náborové kanceláři naučí tě lháři jak se správně tvářit a jak správně držet příbor v jídelně na Titaniku. Budeš zpívat: Chléb a hry! A pozorovat bílé kry. Asi to mám hnutý - radši budu dutý. /: Každý den odvahu, každý den znovu na tahu. Věčně na křižovatce! :/ Právě jsem se vrátil z hradu a povyprávěl o tom kamarádům, s kterejma se už dlouho motáme v podhradí. Jeden kope hroby, druhej kreslí domy, třetí hulí trávu a čtvrtej čistí jatka a ten, co si hlídá zadní vrátka: no, tak to je právník. A dokonce i ten měl jednou komickej záchvat vzteku a zařval: Nebát se a nekrást! A hoši, to je všechno! A jak tušíme správně všichni, nakonec přijde číšník a bude to fakt krutý - zase budem dutý, ale free! Reklama Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

8. 2015 Velmi syrový snímek v podstatě založený na reálném základu o smyslu života na poli politické angažovanosti, trhlin morálky a podivnosti doby. Ohromná civilnost viditelně dodávající velké množství neherců, ke kterým se snaží přiblížit herci, dodává výsledku na velkolepé atraktivnosti. Síla nové vlny vyvolává ohromné klima k vyobrazení postoje jednotlivce se svými ideály v době, kdy je vlastně všechno úplně jinak. Trochu sociální, trochu psychologický, trochu ambiciózní příběh člověka věrný své zásadovosti. Snímek mnohé naznačuje a svojí neodolatelnou kvalitou předčí mnohá očekávání. Pokud se tedy pochopí, co tím vším chtěl básník říci. Zkrátka tu jsou mnohé kvality, které nenechali ani ve své době nikoho na pochybách a to v dobrém i špatném smyslu. Hodnocení: 7 / 10 Přidáno: 26. 1. 2008 Že byl Evald Schorm mimořádným talentem dokazoval téměř každým svým filmem. Výjimkou není ani tento film, jeden z prvních které natočil. Studie rozpadu budovatelského idealisty a jeho střet s realitou života byla natočena bez jakékoliv zaujatosti a kvalita filmu je navíc podepřena výbornými hereckými výkony takřka všech, co v něm hráli.

Hlavní postavou příběhu je mladý jezdec-akrobat cirkusu National Vincek Bonžur, který se zamiloval do krasoj... 78% Boxer a smrť The Boxer and Death Česko | 1963 | Drama | Holocaust Hrají: Štefan Kvietik, Manfred Krug, Valentina Thielová, Gerhard Rachold, Jindřich Narenta 76% Skřivánci na niti Larks on a String Česko | 1969 | Drama | Komunismus Film se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře) a také ženy a dívky, uvě... 🇨🇿
Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace "podvedené historií". Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Celý svět kromě Jardy je mravně a lidsky zpustošený, protože na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět. Z prázdna deziluze se šklebí jiná víra, jež jakoby zvyšuje nihilistický výsměch jakémukoliv nadosobnímu cíli. Schorm přitom svým hrdinou nepohrdá, neboť i přes jeho omyly rozumí jeho trápení. Historie krutého vystřízlivění z ideálů, jež se ukáží být vírou v šikovně namalovaný plakát, je výstražným mravním apelem: kdo potlačuje hlas svědomí, sám se odsuzuje k trpkému osudu ztroskotance.
Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak "švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě. (oficiální text distributora) Přehled Recenze Zajímavosti Videa Galerie Hrají Ocenění OST Filmotéka Diskuze Nadčasové. V koncentračnom tábore žije spoločnosť od dôslednej realizácie osvietenských konceptov neustále, takže vždy je proti čomu rebelovať. Napríklad proti pokryteckému spohodlneniu, žartovným výčinom bez príčiny (ako ich predvádza Pepík Abrhám) alebo celkovej cynickej skepse v štýle uvažovania_ "nič nemá zmysel, nejako to tu doklepeme v tomto kultúrnom marazme".

Každý den odvahu - Evald Schorm, DVD obal, český jazyk | Filmy na Martinus.cz

Mladíci pak blbnou na motorce a za toto blbnutí následuje krutý trest. Manžel domácí konečně provedl, co sliboval, totiž zabil její kočku. Alespoň to domácí tvrdí. Sám je v kolapsu a je odnesen na nosítkách. Věra z toho na další schůzce s Jardou "hysterčí". On pak jede s ženou reportéra na výlet. Sami, bez zvědavého okolí, se v přírodě veselili, a on zde paní redaktorovou opouští. Jarda sám pak končí v hospodě, kde se kapánek opije. Nastávají komplikace, do kterých je vtažen i ochránce zákona… Autor: Pitryx Popis / Obsah / Info k filmu Každý den odvahu Celovečerní debut Evalda Schorma z roku 1964 jednak patří k těm snímkům československé nové vlny, které otevírají novým způsobem "budovatelské" téma, jednak odhalují lidskou zkušenost tehdy třiatřicetiletého debutanta. Podle scénáře Antonína Máši realizoval Schorm film Každý den odvahu jako existenciální drama zrcadlící morální krizi, kterou procházela politicky angažovaná generace padesátých let po revizi kultu osobnosti. Protagonistou vyprávění je mladý strojírenský dělník Jarda Lukáš, jenž musí bolestně vystřízlivět ze svých ideálů, které nebyly založeny na realitě, ale na klamu.
  • Každý den odvahu – Wikipedie
  • Vzácné lego figurky 5
  • Každý den odvahu (1964) | ČSFD.cz

Zatímco ale v jejich tvorbě můžeme identifikovat individuální rukopis, Schormovy filmy spojuje spíše zájem o současnou společnost, morálně-filozofický rozměr nebo přístup k postavám, ne jednotný rukopis. Natáčení Každý den odvahu probíhalo od dubna 1964 do července téhož roku. Premiéra se sice uskutečnila již v lednu 1965, ale do distribuce Schormův debut vstoupil až v září 1965. Film měl původně otevírat a uzavírat citát z Kafkovy bajky Sup, ale ten musel být po kritice Antonína Novotného nahrazen slovy Jerzyho Andrejewského z knihy Popel a démant, což byl také jeden z důvodů, proč snímek, jemuž byla vytýkána "bezvýchodnost a marnost", vstoupil do distribuce s téměř ročním zpožděním. Někteří kritici filmu sice psali o přílišné vážnosti, křečovitosti a tezovitosti, což jsou výtky, jimž budou čelit také následující Schormovy snímky, ale přesto bylo trpké psychologické drama v roce 1965 oceněno Cenou československé filmové kritiky. V tisku se o ní ovšem nesmělo psát. V italském Pesaru získal film v roce 1965 hlavní cenu i cenu diváků.

Přes dílčí zjednodušení a formální prostotu jde v jádru o silnou a nadčasovou výpověď o člověku a zničujících důsledcích jeho dialektické vazby na společnost. 75% Zajímavé komentáře: Radko, Hwaelos Kvalitní drama. Slibný úvod, silné téma, depresivní atmosféra, výborní herci (a to všichni, ale nejvíc mě zaujala postava Brodského-"chválím"), zajímavý konec. Jako de facto režijní debut více než slušné. K absolutoriu nechybí moc, snad trochu víc přitlačit na pilu, nastínit ještě bezvýchodnější situaci, deziluzi, takhle jsem měl občas pocit, že hlavní hrdina na tom není zase tak moc špatně (jak by určitě mohl být). Naše první filmové setkání s panem režisérem Schormem (opravdu nechápu, že až teď) a po projekci tohoto filmu vím, že jistě ne poslední. "Já jsem ten vůl, co to všechno oddřel a nic z toho nemá. " - "Hm, to jsme všichni, ne? " "V poslední době se rádo zapomíná. Na moc věcí se rádo zapomíná. " Vidět tenhle film někdy v sedmdesátých letech, byla by to bomba. Pro Ty, kdo nezažily, bude zřejmě nudný a skončí někde v odpadu.

Doba ale pokročila, kult osobnosti zanikl a poúnorové mýty byly rozbity. Jarda si uvědomuje, že slova, ve která věřil, už nemají někdejší váhu. Chybu ovšem nevidí v sobě. Hledá ji ve svých kamarádech a ve společnosti. Konflikt mezi jeho přesvědčením a jeho okolím, u něhož nenachází zastání a pochopení, vede k pocitu hlubokého odcizení, neboť smysl práce a smysl bytí jsou pro Jardu neoddělitelně spjaty. Společensky angažovaný dogmatik, někdejší "hrdina socialistické práce", se ocitá v politické i osobní krizi a je donucen ke hledání. Hledá zakotvení, své místo v proměňujícím se světě, důvod k existenci, důvod, proč navzdory pochybnostem, nedůvěře a ztrátě opor pokračovat v zápase. Krize jedince je stejně jako v jiných Schormových filmech zároveň krizí společnosti. Jednoznačné řešení hrdinova boje neschematické drama nenabízí. Proto filmu někteří diváci vyčítali, že sice ukazuje, jak se žije, ale ne již, jak by se žít mělo, což bylo u dřívějších snímků z pracovního prostředí obvyklé. Každý den odvahu nese otisk Schormových dokumentárních filmů nejen ve svém existenciálním tématu, ale také v nemoralizujícím pozorovatelském stylu, který s jiným výsledným efektem a větší mírou nadhledu uplatňovali také Schormovi režírující vrstevníci jako Miloš Forman nebo Ivan Passer.