Změny v základním zákoně umožní Putinovi opětovná zvolení i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024, a to na dvě další šestiletá období. Mohl by tak setrvat u moci až do května 2036. V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde. Čtěte také: Dalších 16 let pro Putina v čele Ruska. Pro změnu ústavy bylo 78% Rusů
Ruská menšina v českých zemích Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice v pravoslavné části Olšanských hřbitovů Populace dnes asi 33 000 osob Rusové ( Ruské impérium, Sovětský svaz, Rusko) ( původ) Jazyk(y) ruština ( čeština) Náboženství pravoslaví Ruská menšina v Česku představuje jednu z početně méně významných národnostních menšin na území České republiky. Podle údajů z 1. března 2001 se v Česku se v Česku k ruské národnosti oficiálně hlásilo 12 369 osob, což ji v té době činilo početně ménší než menšiny slovenské (1, 89%), polské (0, 51%), německé (0, 38%), ukrajinské (0, 22%) nebo vietnamské (0, 17%). [1] [2] Podle údajů z 31. května 2011 žilo v ČR 30 282 cizinců se státním občanstvím Ruské federace, mající zde trvalý či jiný typ pobytu [3] a dle údajů z konce roku 2013 se v Česku k ruské národnosti oficiálně hlásilo asi 33 tisíc osob, což ji činilo čtvrtou nejpočetnější skupinou. [4] [5] Zástupci ruské menšiny počet sami odhadují na 16–20 000 osob. Geografické usídlení etnika v ČR je celoplošné, s větší mírou koncentrace v Praze, Karlových Varech, Brně a dalších větších městech.
Většina Ukrajinců v Česku má stále ve vlasti rodinu a kvůli válce, která se tam šestým dnem odehrává, mají o jejich osud strach. Pro mnohé je o situaci na Ukrajině těžké mluvit. V Česku žijí také desetitisíce Rusů. Někdy se setkávají s tím, že lidé jim osobně ozbrojený konflikt vyčítají. Obě skupiny ale chválí českou solidaritu. Aktuálně představuje příběhy některých z nich. Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
Krátce po vypuknutí invaze ruských vojsk na Ukrajinu se Rusové žijící v Česku začali setkávat s nenávistí a diskriminací. Lidé jim nadávají, vyhrožují nebo třeba posprejují fasádu domu. Přestože jde o ojedinělé případy, přibývá jich. Rusové cítí, že je lidé viní za rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina. Většina z nich přitom s válkou nesouhlasí. Na jedné z hlavních ulic v Českých Budějovicích se v sobotu ráno objevil černým sprejem nastříkaný nápis: "Zde Rusové KGB". Velkými písmeny se vyjímal na domě Andreje Krooa, Rusa, který v Česku žije a podniká. Ze země, kde se narodil, odešel podle svých slov proto, že nesouhlasil s režimem a chtěl chránit svoji rodinu. Teď hlásil policii vandalský útok na svůj dům. "Samozřejmě mě to pobouřilo, ale dokážu situaci pochopit. Když Rusko vede válku v Evropě, každý rozumný člověk by měl vyjádřit svůj protest. Jen hloupý člověk ho ale vyjádří takovým způsobem, " říká Kroo. "Je třeba chránit nejen Ukrajince, ale i Rusy, kteří zůstávají v Rusku a staví se proti Vladimiru Putinovi a jeho zločinné moci, " poukazuje na prezidenta v Moskvě.
Válka tvrdě dopadá i na Rusy, kteří žijí v Česku. Obávají se problémů s neprodloužením víz, snaží se zbavit rublů, jejichž hodnota prudce klesá, a obavy mají i studenti na českých univerzitách. Rusové čelí nenávistným komentářům, a prý je některé firmy dokonce odmítají zaměstnávat. S moskevskou rodačkou Olgou se štáb TV Nova setkal na pražském náměstí I. P. Pavlova, pojmenovaném po ruském vědci. Od začátku bylo vidět, že drží palce Ukrajincům. "S válkou, kterou začal Putin, nesouhlasím, nepodporuji ji, " prohlásila Ruska, žijící v českém hlavním městě. V Praze před pěti lety začala studovat, teď pro cizince pořádá semináře. Roční vízum jí právě vypršelo, teď čeká na to, až jí úřady vyřídí druhé, dvouleté. "Snad to nějak dopadne a nebudou to anulovat, nebo, nevím proč, rušit, " zadoufala. Neúspěch si nechce připustit, ale v hlavě se jí rodí i náhradní plán. "Možná bych požádala o azyl, do Ruska bych se určitě nevracela. Druhá možnost je, že bych jela do nějakého státu, kde je možnost bydlet bez víza.