e) příspěvkové organizace, (Pozn. č. 15: § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. ) f) organizačního útvaru příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky. (Pozn. č. 16: Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. )
Pracovní smlouva Pro platné uzavření pracovní smlouvy je nezbytné, aby obsahovala tzv. podstatné náležitosti: Den nástupu do práce– den, kdy vzniká pracovní poměr. Tento den nemusí být dnem pracovním, a pracovní poměr tedy může začít i v den státního svátku. Druh práce– udává rozsah pracovní náplně zaměstnance. V praxi se zaměstnavatel většinou snaží o co nejširší vymezení a naopak zaměstnanec o co nejužší. Zaměstnavatelé často pro tyto účely vytvářejí samostatný dokument s názvem "pracovní náplň", který však musí být v souladu se sjednaným druhem práce. Místo výkonu práce– udává rozsah, kde bude zaměstnanec vykonávat práci. Mějte se na pozoru, pokud zaměstnavatel stanoví v pracovní smlouvě místo výkonu práce příliš široce, např. Česká republika. Není to zakázáno, ovšem zaměstnavatel pak po vás může požadovat výkon práce v celém takto stanoveném území. O cestovní náhrady ale nepřijdete, protože vždy existuje buď sjednané, nebo fiktivní místo pravidelného pracoviště. Nepovinné náležitosti pracovních smluv Všem ujednáním pracovní smlouvy, i těm nepovinným, je nutné věnovat velkou pozornost.
Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s těmito ustanoveními zákoníku práce a oznámí-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky pracovního poměru na dobu určitou, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. Čtvrtá rada právní poradny Zaměstnavatel je oprávněn stanovit zaměstnanci zkušební dobu Zaměstnavatel může písemně sjednat zkušební dobu pracovního poměru a obvykle tak činí již přímo zakomponováním do pracovní smlouvy. Smyslem zkušební doby je, aby zaměstnavatel měl možnost posoudit, jak se pracovník na danou pozici hodí a má pro ni potřebné předpoklady a současně zaměstnanec má příležitost rozhodnout se, zda v zaměstnání setrvá a zda mu náplň práce a pracovní podmínky vyhovují.
Během zkušební doby může kdykoliv rozvázat pracovní poměr kterákoli ze smluvních stran pracovního vztahu. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Je-li zkušební doba sjednána, nesmí být delší než 3 po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, a 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. Podmínkou je, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována, prodlužuje se však o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Pátá rada právní poradny Pracovat lze i mimo hlavní pracovní poměr a to prostřednictvím dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti Mimo pracovní poměr lze uzavřít ještě dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.