Předoperační vyšetření Platnost laboratorního vyšetření je 14 dní a zahrnuje biochemické vyšetření séra, krevní obraz a "diferenciál", krvácivost a srážlivost, moč a sediment, u diabetiků glykemický profil po dobu dvou dnů. U pacientů po neoadjuvanci (onkologické léčbě) a při ledvinovém postižení je třeba vyšetřit clearance kreatininu. K dalším laboratorním vyšetřením patří mikrobiologické vyšetření sputa na kultivaci a citlivost a Kochův bacil. Při suspektní specifické etiologii se provádí tuberkulinový test nebo odběr na Quantiferon (imunologické vyšetření séra k vyloučení TBC). Základním radiologickým vyšetřením u každého pneumologického pacienta je přehledný snímek hrudníku (skiagram) vestoje s bočním snímkem. Výpočetní tomografie (CT) patří také k základním vyšetřením v pneumochirurgii. Standardem je použití kontrastní látky k vyšetření hrudníku a břicha. Vyšetření funkce plic – spirometrie – umožňuje hodnotit funkční rezervu plicního parenchymu. U kardiaků a při plánované pneumonektomii (odstranění celého plicního laloku) je třeba provést zátěžový test ergospirometrii (měření kapacity plic při jízdě na kole).
Při léčbě Anopyrinem je nutno vysadit lék alespoň na 5 dní před plánovaným výkonem. Důležitá je ATB profylaxe po dobu 48 hodin. Předoperační příprava Rehabilitace je důležitou součástí předoperační přípravy, kdy učíme nemocné především kašlat a vykašlávat. Ovlivňuje nejen výsledky operace, ale i pooperační průběh. Při předoperační edukaci je nejdůležitější, aby nemocný porozuměl své nemoci, aby byl seznámen s celým procesem vyšetření, indikacemi a léčením. Měl by znát alternativy, léčení, jejich výsledky a prognózu. Před výkonem je pacient poučen o pitném režimu (naposledy se smí napít čisté vody 2 hodiny před výkonem). Operační pole je řádně oholeno a označeno, lékař vyplní verifikační protokol, vede pohovor s pacientem, který následně podepíše souhlas s daným výkonem. Rehabilitace je významnou součástí předoperační přípravy, kdy je důležitá kontrola aktivity pacienta, instruktáž způsobu dýchání, nácvik fixace hrudníku při kašli a expektoraci, dynamická dechová rehabilitace a orientační instruktáž rehabilitace po operaci.
Věnovali se zde dětem s různými vrozenými vadami – jak plic (např. vrozená brániční kýla), tak i srdce, dále i dětem s opakovanými obstrukčními stavy (riziko rozvoje průduškového astmatu) a dětem předčasně narozeným. V roce 2013 dorazila do ČR další metoda funkčního vyšetření plic – test vícedechového vyplavování inertního plynu z plic – nejprve ve své dusíkové variantě, poté i ve variantě s hexafluoridem síry. Tuto metodu jsme též začlenili do portfolia naší laboratoře a zároveň rozšířili spektrum vyšetřovaných pacientů např. o pacienty s cystickou fibrózou (pro které bylo toto nové vyšetření primárně určeno), primární ciliární dyskinezí a intersticiálním onemocněním plic. Jelikož s využitím této metody u kojenců nebylo ani na zahraničních pracovištích dostatek zkušeností, museli jsme v první fázi ověřit bezpečnost, proveditelnost a spolehlivost této metody. To se nám zdařilo a své prvotní zkušenosti jsme publikovali v prestižních mezinárodních časopisech tak, aby je mohli využít i kolegové ze zahraničí.
Používané metody: 1. Metoda NEP Tato zcela neinvazivní metoda slouží pro vyšetření průchodnosti dýchacích cest dětí (např. obstrukce dýchacích cest) bez nutnosti provádění usilovných výdechových manévrů. K ústům dítěte se pomocí masky přivádí malý negativní tlak (asi jako když pijeme brčkem) a tak nahrazujeme usilovný výdech vyšetřovaného dítěte. 2. Impulzní oscilometrie Tato zcela neinvazivní metoda slouží pro vyšetření průchodnosti dýchacích cest a parametrů odvozených ze změn plicních objemů (např. při tzv. zadrženém vzduchu). Během klidového dýchání se k ústům pacienta přivádějí z vnějšího zdroje jemné tlakové signály (impulzy). Pomocí počítačového zpracování pak vyhodnocujeme průchodnost horních a dolních dýchacích cest, a to zcela bez nutnosti provádění usilovných výdechových manévrů dítěte. 3. Analýza klidového dechového vzoru Tato zcela neinvazivní metoda slouží posouzení vlastností klidového dýchání vyšetřovaného dítěte a jejich porovnání s vlastnostmi normálními (s referenčními hodnotami).
Jedná se o vybavení pacienta koncentrátorem kyslíku pro zajištění inhalační léčby kyslíkem v ambulantní péči. Tento proces podléhá schválení revizního lékaře vaší zdravotní pojišťovny. Vyšetření EKG / grafický záznam srdeční činnosti - je prováděno přímo v ambulanci, ale je možné s ním dojet přímo na oddělení a provádět vyšetření tam, kde je potřeba. Bronchodilatační testy provádíme za hospitalizace pacienta na plicním oddělení. Tyto testy provádíme během několika dnů s různými léky a podle výsledků potom můžeme pacienta nastavit na nejúčinnější bronchodilatační léčbu k rozšíření průdušek a zmírnění dušnosti, nebo stávající léčbu cíleně upravit. Personální obsazení: Jaroslava Přikrylová Hana Konečná Po - Pá/ 6:00 - 14:00 Vyžaduje-li Váš lékař i popis výsledku spirometrie či EKG (téměř vždy), musíte se nejprve objednat na plicní ambulanci na tel. 461 550 802. Zde Vám zajistí potřebná vyšetření i jejich popisy a výsledky Vám budou poté předány. Pokud Váš vysílající lékař popis výsledku nepožaduje (chce si vyšetření zhodnotit sám) a napsal Vám žádanku na vyšetření, pak se můžete dostavit v čase 7 – 15 hodin k vyšetření bez objednání.
Po vyšetření je třeba počítat s odeznívající sedací, kdy může mít dítě oslabené svaly (tzv. hypotonie), být mrzuté atd. Tyto příznaky zpravidla do večera odezní. Jíst a pít může dítě po plném probuzení. text: MUDr. Václav Koucký, Ph. D. | foto: David Černý
Z tohoto důvodu si při vyšetření funkce plic kojenců a batolat (tedy nespolupracujících dětí) musíme vystačit pouze s klidovým dýcháním. Na přelomu tisíciletí se do klinické praxe dostalo několik metod využívajících klidového dýchání nespolupracujících dětí během spánku, které umožnily objektivizovat některé aspekty funkce plic – např. jejich velikost, průchodnost průdušek a dokonce i posoudit pružné vlastnosti dýchacího traktu. Dětské kardiocentrum FN Motol a Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol byly prvními pracovišti v ČR, kde se tyto metody začaly využívat. MUDr. Jan Šulc, CSc., FCCP navázal na tradici světově proslulé funkční laboratoře prof. A. Zapletala a v roce 1989 publikoval pilotní práci o změnách plicní poddajnosti u dětí časně po kardiochirurgických operacích (pomocí vlastního vyšetřovacího přístroje! ). Na půdě Pediatrické kliniky poté v roce 2005 založil laboratoř pro vyšetření funkce plic nespolupracujících dětí. Spolu s MUDr. Janem Zikánem, Jarmilou Věcovskou a za podpory prof. Petra Pohunka, CSc. vybudovali špičkově vybavenou laboratoř, ve které bylo možno vyšetřovat již nejmenší kojence.